Hrad Lukov

Historie hradu Lukov do třicetileté války

Hrad Lukov patřil do systému královských zemských pevností na moravsko-uherském pomezí, které tvořily ochranu této východní hranice Českého království. Představoval centrum vojenské, soudní a hospodářské správy pro oblast předhůří Hostýnských vrchů. Lukov byl postaven jako královský hrad v první polovině 13. století a řadí se tak mezi nejstarší na Moravě. První písemná zmínka však pochází až z r. 1332, kdy Lukov náležel moravské větvi Šternberků, kteří jej vlastnili až do r. 1516. Koncem 14. století byla ve stylu vrcholné gotiky přestavěna původní románská kaple a vybudován nový východní palác. Za Matouše ze Šternberka, který podnikal loupeživé nájezdy do širokého okolí včetně Uher, hrad r. 1469 obléhalo a dobylo vojsko Matyáše Korvína. Ve 2. polovině 15. století bylo při následné pozdně gotické přestavbě zcela změněno hradní jádro a současně vzniklo i velké předhradí. Po r. 1516 patřil Lukov významnému rodu pánů z Kunštátu, kteří pokračovali ve stavební činnosti na hradě. Za moravského hejtmana Jana Kuny z Kunštátu proběhla radikální přestavba hradního jádra a byl vybudován také „dolní hrad“ v dnešní podobě. Celek tak představoval novou, renesanční pevnost proti rostoucímu tlaku ze strany osmanské říše. Celkové rozvržení a členění hradního areálu po přestavbě jsou z větší části zachovány dodnes. Od r. 1548 měli Lukov v držení Nekšové z Landeka. Po smrti Lukrécie Nekšové v r. 1614 připadlo toto sídlo jejímu manželovi Albrechtu z Valdštejna.

Hrad Lukov po třicetileté válce

Za třicetileté války, v letech 1621 – 1627, hrad násilně obsadili vzbouření Valaši v čele s Janem Adamem z Víckova. Lukov se stal jejich významným opěrným bodem, ale v říjnu 1627 je odtud vypudilo císařské vojsko. To však již byl hrad oficiálně majetkem Štěpána Šmída z Freyhofenu, jemuž toto sídlo Albrecht z Valdštejna r. 1624 prodal. V r. 1643 se Lukova s pomocí Valachů zmocnili Švédové. Na přímý rozkaz generála Torstensona na podzim téhož roku švédské oddíly hrad opustily; ustupující armáda však opevnění Lukova zničila, což předznamenalo jeho pozdější zánik. Po nouzových opravách se stal hrad ještě v 17. století sídlem Minkviců z Minkvicburku, ale za dalších majitelů, Rottalů a Seilernů, již sloužil pouze jako sídlo hospodářské správy. V poslední čtvrtině 18. století byl Lukov definitivně opuštěn a ponechán svému osudu. Stal se zdrojem levného stavebního materiálu a zchátral ve zříceninu. Majitelé panství si za nové sídlo zvolili zámek Lešná.

Turistika na hradě Lukov

Od r. 1983 proběhl na Lukově několikaletý archeologický průzkum a v r. 1987 byla zahájena postupná památková obnova. Zásluhou členů Spolku přátel hradu Lukova a Hnutí Brontosaurus se na hradě po r. 1992 vykonalo obdivuhodné množství práce a jeho dřívější neutěšený stav je již minulostí. Vstup do hradu přes hluboký příkop umožňuje dřevěný most podepíraný pěti kamennými pilíři. Za ním se tyčí opravená vstupní věž, ve které je umístěna malá expozice dějin Lukova. Poté následují zbytky jižního paláce s gotickou bránou, nádvoří a nejzachovalejší část hradu - západní palác. Ten má několik místností a tři úrovně: sklepení, přízemí a přístupnou terasu s dalekými výhledy do kraje. Nejvyšším místem objektu je věž Svatojánka - asi 200 metrů severovýchodně od dřevěného hradního mostu. Stoupá se k ní nenápadnou pěšinou kolem hradeb, pak po dřevěných schodech. Výhled z věže je kvůli vzrostlému stromoví v létě omezený. Vstup do hradu je zpoplatněn, Lukov je často volně přístupný i mimo otvírací dobu a koná se zde řada kulturních akcí, které zaujmou jak dospělé, tak i děti.

Otevírací doba

• duben, květen a červen - otevřeno v sobotu, neděli a státní svátky od 10:00 do 17:00 hodin
• červenec a srpen - otevřeno denně od 10:00 do 18:00 hodin
• září a říjen - otevřeno v sobotu, neděli a státní svátek od 10:00 do 17:00 hodin

Vstupné

• Vstupné - 30 Kč (v ceně je barevný skládací průvodce)
• Děti od 6 do 14 let, studenti a senioři - 20 Kč (v ceně je pohlednice)